Nejdřív svoboda, potom výzkum

Kontrola mysli

Národ, který mučí jednotlivce s tím, že je to ve prospěch společnosti si nezaslouží nic dobrého. To je ve zkratce celá myšlenka článku. Zneužívání jednotlivců pro výzkumy ať státní nebo v soukromém podnikání má bohužel tradici. Toto téma je spjaté s kontrolou mysli rozebranou v předchozích článcích, protože oběti bývají mimo jiné využívány i k nelegálnímu výzkumu. Kontrola mysli je jen těžko dokazatelná, a pokud oběť získá důkazy, stejně se nemá na koho obrátit.

Jedinec, na kterém je kontrola mysli aplikována, a kterého organizovaná skupina dostane do „výhodné“ pozice, a to tak, že jsou mu uměle vykonstruované trestní obvinění, je vedený na psychiatrii a dostatečně podchycený okolím slouží z hlediska kontroly mysli organizované skupině nebo skupinám jak pro zábavu (mučení, sex prostřednictvím metod kontroly mysli, atd.), získávání informací, ale taky pro výzkum. Organizovaná skupina zneužívající kontrolu mysli může být jedna, nebo jich může být víc, kdy si každá vezme to svoje.

Ať už je výzkum prováděn z jakéhokoliv důvodu, ať již jde o výzkum nemocí, fungování mozku, získání podnikatelských nápadů, zabránění národním hrozbám, získávání nápadů využitelných pro politické kampaně, lepší fungování státu, obranu atd., tak tato metoda získávání informací není ospravedlnitelná. Zvlášť, když je aplikována na bezbranné civilisty, bez jejich vědomí, případně navzdory jejich protestu, oběti které jsou mimo jiné mučeny a vystaveny nelidským podmínkám.

I kdyby národ dosáhl pokroku tímto způsobem (přitom existují způsoby lepší, jen by se to muselo přestat tutlat), a ”pomohl” díky takto získaným informacím široké skupině obyvatel, je odkázaný k zániku, protože něco co je postaveno na zneužívání a mučení jednotlivce nebude mít dlouhé trvání.