Zdůrazňovat, že by měli studenti víc biflovat češtinu a matiku, a že by na ně měly být kladeny větší nároky je nesmysl

Z názorů na fórech zpravodajských webů nebo z výroků některých politiků je patrné, že všelékem na nedostatečnou úroveň školství je prostě vytvoření větších nároků na studenty. Podle jejich logiky to funguje asi tak, že když se zvýší nároky, ideálně v klasických předmětech, tak budou studenti chytřejší a všechno bude lepší.

Chudí chytří absolventi

Problém je v tom, že v řadě chudších zemí je kvalita absolventů z hlediska znalostí dobrá, někdy podstatně vyšší než v zemích bohatších. Na studenty jsou kladeny podstatně větší nároky, přesto to nemá na danou ekonomiku žádný dopad. Z tohoto lze usuzovat, že přísnější školství s vyššími nároky nevede k požadovanému výstupu.

Jak tedy dosáhnout absolventů, kteří generují větší přidanou hodnotu

Místo vyšších nároků na znalosti by měly být již na základních školách zavedena projektově orientovaná výuka, ideálně tak, aby byla v souladu s nadáním daného studenta. Schopnost studenta vyhledat si několik zdrojů, přečíst je, a pomocí těchto dojít k jasnému závěru je něco, co se hodí jak budoucím vysokoškolákům, tak budoucím řemeslníkům resp. podnikatelům. Přitom přizpůsobení tomuto stylu výuky by mělo jít ve všech předmětech. Již student základní školy by měl vědět, proč se danou teorii učí. Učitel by měl mimo tupé sledování osnov studentům předkládat další možnosti studia a poukazovat na další možné informační zdroje.

Abych jenom nekritizoval

V dobrém duchu dnes již fungují například čítanky, které jsou v podstatě marketingovou prezentací jednotlivých knih.

Lidi, kteří nemuseli do školy dojíždět nebo během studia nepracovali online výuku asi nikdy nedocení

Názory na online výuku jsou různé. Někdo je pro, někdo naopak proti. Lidi, kteří měli základní, střední nebo vysokou školu v místě bydliště jsou ochuzeni o zkušenost, kterou představuje dojíždění.

Velká časová zátěž pro studenty základních a středních škol

Pro studenta základní nebo střední školy, který zatím moc neřeší finance je hlavním nákladem čas, který musí strávit dojížděním. Studenti z menších vesnic musí často přestupovat. Nejsou vyjímkou případy, kdy studenti stráví dojížděním do školy a zpět víc než tři hodiny denně, které musí ukrojit ze svého volného času. Když vezmeme v úvahu čas, který je nutný strávit ve škole spolu s časem potřebným na dojíždění, jde o významný náklad, který musí student vynaložit.

U školáku základních škol je toto téma celkem diskutabilní. Školáci druhého stupně základních škol často dojíždějí do školy autobusem. Pokud je někdo schopný absolvovat cestu autobusem do jiné vesnice, neměl by mít problém zvládnout studovat z domu. U prvního stupně je online studium zřejmě problém, nicméně diskuse na toto téma je namístě.

Náklady na studium jako bariéra pro studenty z nižších vrstev

U vysokoškoláků jsou kromě časových nákladů důležitým tématem peníze. V dnešní době si někteří lidi prostě vysokou školu nemůžou dovolit. Existují sice stipendia, ty mají však vliv asi jako plivnutí do moře, protože se týkají zanedbatelné části studentů.

Máš chudé rodiče, tak jdi pracovat

Častým protiargumentem je to, že si chudí studenti můžou najít práci a studovat při studiu. To je sice pravda, ovšem většina škol nabízí kombinované studium, které vyžaduje návštěvy nejen o víkendech, ale také v průběhu týdne. Pro vysokou školu je těžké sehnat učitele, kteří jsou ochotní učit o víkendu. Pro studenty je zase složité, když si musí zajišťovat v práci volno kvůli studiu. Jde tak o velmi nepříjemnou situaci, které musí chudší studenti čelit.

Chytré strukturální řešení

Právě možnost online výuky tento problém skvěle řeší. Jde o strukturální řešení, které by mělo navíc škole ušetřit peníze, pokud se provede rozumně. Student vysoké školy si může dovolit pracovat nebo podnikat při studiu, což je u většiny oborů žádoucí stav. Studium je tak umožněno i lidem z chudších vrstev, bez potřeby dotací, které ve většině zemí v podobě daní stejně zaplatí chudí nebo střední třída, a které se vzhledem k faktu, že lidi jsou pořád jenom lidi vynakládají neefektivně.

Vzdělávání online tak přináší celému systému větší úspory v podobě peněz i času a srovnatelné šance pro všechny.

Liberalizace vzdělání je krok vstříc lepším zítřkům

V současné době jsme svědky pokračující liberalizace vzdělání, kdy osoba, která se chce vzdělávat může, ale zároveň nemusí využít akreditovanou instituci určenou ke vzdělávání.

To, jakým způsobem funguje školství je dáno řadou parametrů, které jsou stanovovány státem. Pokud chce někdo nějakou změnu v této oblasti, nestačí jednat s konkrétní institucí, ale musí změnit nastavení celého tohoto molochu, a to je často velmi problematické.

Liberalizace vzdělání vede k dostupnosti vzdělání pro chudé a časově vytížené

Liberalizace vzdělání umožňuje doplnění nebo v některých případech nahrazení tohoto neefektivního systému. Student má k dispozici řadu materiálů ať už dostupných zdarma nebo prostřednictvím online kurzů, které studenta provedou danou tématikou. Fakt, že si student přizpůsobí studium svým potřebám umožňuje studium komukoliv, bez potřeby dotací a grantů. Dále je studium umožněno lidem, kteří již pracují nebo podnikají a vzhledem k časové vytíženosti je pro ně problém přizpůsobit se podmínkám standardního systému, kdy je třeba fyzicky navštěvovat určité místo v určitou předem danou hodinu, většinu v době, kdy zrovna tito lidé pracují.

Vyšší kvalita a efektivita vzdělání

Hlavní věc, která vede ke zvýšení kvality je konkurence. Liberalizace vzdělání je tedy hlavně o větší konkurenci, která nakonec tlačí střední školy a univerzity, aby držely krok s ostatními poskytovateli vzdělání. Fakt, že se jak lektor, tak student může zaměřit na jednu specifickou věc kterou potřebuje, a nemusí kvůli tomu navštěvovat roční nebo čtyř roční kurz hraje také důležitou roli. Zvyšuje to efektivitu vzdělání, kdy na jedné straně je nižší čas potřebný ke studiu, a na straně druhé poskytnutí specifické znalosti, kterou student potřebuje v praxi. Nezanedbatelná je také motivace studenta, který studuje danou tématiku ne proto, aby dostal jedničku, ale proto, že mu znalost daného tématu k něčemu bude.

Od knih, audiomateriálů, videí, webů a online kurzů až po vzdělávací aplikace

V současné době existuje řada různých zdrojů, které může student využít ke studiu.

Zajímavé je postavení klasických knih, kdy na jedné straně si prodavači tištěných knih stěžují na klesající poptávku a na straně druhé narůstá poptávka po knihách elektronických. Fakt, že část lidí bude vždy preferovat vizuální kanál přijímání informací, svědčí ve prospěch knih i do budoucna.

Audionahrávky tvoří další možný zdroj informací. V současné době je relativně dobrá dostupnost informací v této formě, když pomineme cenzurovaná témata. Audionahrávky bývají často dostupné zdarma na webech jako youtube, kde jsou zároveň dostupná tématické videa.

Existuje široká nabídka specializovaných online kurzů, kdy lektor studenta provede danou tématikou formou videí, audionahrávek nebo materiálů v textové podobě.

Studium dané látky např. v 3D umožňují vzdělávací aplikace. Existuje řada specializovaných aplikací zaměřených např. na studium lidského těla. Tyto aplikace nabízí to, co klasická kniha nebo video nenabízí.

Univerzita jako místo, kde se setkávají lidé, aby diskutovali různá témata

I když se to může zdát v rozporu s výše uvedeným, tato změna by mohla mít pozitivní dopad na samotné univerzity. Vysoká škola by měla být o samostudiu. Liberalizace vzdělání a dostupnost dalších materiálů by tak měla vést ke kvalitnějším absolventům vysokých škol. Role univerzity by se tak mohla více přesunout z místa, kde se pořádají přednášky a lidé navštěvují cvičení na místo diskuse.

Víc času na vědu a vlastní rozvoj

Člověk, který učí na vysoké škole by neměl být placený za to, že studentům povídá o látce, která je dostupná ve skriptech. A vzhledem k faktu, že si toto povolání vybírají většinu zvídaví jedinci, je třeba uvést, že neustálé opakování stejné látky učitele stejně moc nebaví. Trend větší liberalizace vzdělávání spolu s trendem přesunutí výuky na vysokých školách online tak umožní vyučujícím strávit více času vědou a vlastním rozvojem. Protože co by to bylo za vysokoškolského vyučujícího, kdyby na sobě nepracoval.

Myšlením k bohatství – zapomenutá perla osobního rozvoje

Kniha Myšlením k k bohatství napsaná Napoleonem Hillem byla publikovaná v roce 1937. Kniha se zabývá využitím touhyvíry a autosugesce k dosažení požadovaného výsledku. Existuje řada publikací zabývajících se osobním rozvojem, tuto knihu však považuji za stavební kámen osobního rozvoje, na který ostatní publikace spíš navazují. Jde o podrobný a praktický návod jak dosáhnout svého vysněného cíle.

Kniha je dostupná jak v psané, tak v audio podobě, včetně verze dostupné na youtube zdarma.

Je otázka, proč tato kniha nebyla v našich končinách více zpopularizovaná. Jsem přesvědčen, že aplikace principů uvedených v knize by vedla jak k větší spokojenosti českých občanů, tak k dosažení lepších ekonomických výsledků jednotlivců a tím i celkové ekonomického výstupu naší ekonomiky. Je to tedy něco, co by se nám v dnešní době celkem hodilo.

Principy se však netýkají pouze peněz, principy uvedené v knize můžou být aplikovány na dosažení jakéhokoliv cíle. Dosaženým bohatstvím tedy nemusí být pouze dosažení finančního výsledku, ale jakéhokoliv požadovaného výsledku.

Dle mého názoru je tato kniha klenotem, který přeměňuje výsledek podrobné analýzy autora na praktický návod, který může aplikovat každý ve svém životě.

Kniha by mohla být mimo jiné zařazena do doporučené literatury napříč vzdělávacím systémem, uvedené principy může aplikovat jak student základní školy, tak vysokoškolák.

Koupit online knihu zde

Jak současná negativní situace prospěla školství

O negativních dopadech současné situace je celá řada článků. Co se týče školství, tak dopady jsou pozitivní. Školy si vyzkoušely, že vzdělávat se lze i na dálku. U základních škol je to asi diskutabilní, ovšem u středních a vysokých škol by měla být online forma vzdělání standardně dostupná.

Ať už jsou náklady na ubytování a dojíždění středoškoláků či vysokoškoláků placeny rodiči nebo studenty samostnými, často můžou hrát tyto částky velký podíl v jejich rozpočtech. Vzdělávání na dálku by tento problém zcela odbouralo. A jak současná situace ukazuje, určitě to možné je.

Samozřejmě existují obory, kde to bez fyzické přítomnosti nejde. Na druhé straně je ale celá řada oborů, kde fyzická účast není potřeba.

Hlavní problém, který toto brzdí je dle mého názoru odměňování učitelů. Např. na vysoké škole v odměňování učitelů hraje roli podíl “odučených hodin”, čili učitelé nejsou motivování k vytváření online materiálů, namísto toho nutí studenty, aby navštěvovaly přednášky, na kterých se často opakuje každý semester de facto to samé. Někteří učitelé jdou do extrému, a raději studentům ani neposkytnou scripta, aby na přednášku došli 😊

Tento styl výuky vyžadující fyzický kontakt je tedy zcela určitě neekonomický, ale zároveň neefektivní. Tato online forma vzdělání by byla efektivní nejen pro studenty, ale také pro učitele, kteří by vynaložili práci na tvorbu online materiálů, a měli o to víc času vzdělávat se v daném oboru nebo se věnovat výzkumné činnosti.

Zcela jistě by online vzdělávání ušetřilo náklady na školství, případně umožnilo, aby peníze vydané na školství byly vynaloženy efektivněji, např. na platy učitelů místo na pořizování a provozování budov škol.

Česká aplikace učí hravou formou psát všemi deseti

Přemýšleli jste, že by bylo fajn umět psát všemi deseti? Nad tím, kolik byste ušetřili času, kdybyste se to naučili? A nebo nad tím, že byste se vytáhli před kolegy v kanclu, kteří jenom datlují? Potom je výuka psaní všemi deseti právě pro Vás.

Jak začít?

Na efektivní výuku hravou formou se zaměřuje česká aplikace PSANÍ HRAVĚ, kterou si můžete zdarma vyzkoušet. Výuka probíhá hravou formou kdy procházíte herními koly. K dispozici máte statistiky o Vašem postupu a také se můžete vzájemně podporovat a srovnávat s přáteli. Aplikace je stavěná tak, aby Vás dovedla k Vašemu cíli umět psát všemi deseti.

Učení může být zábava

Aplikace tak dodává výuce psaní všemi deseti nový rozměr a je důkazem, že učení může být zábava. Díky přívětivému grafickému zpracování se budete cítit jako byste hráli hru, 😊 a díky tomu si danou dovednost osvojíte za kratší dobu.

Předem známé náklady

V případě, že Vás zkušební verze aplikace osloví, zaplatíte si jednorázově plný přístup. Jelikož není potřeba zajišťovat žádné další materiály potřebné k výuce nebo fyzicky navštěvovat kurz, odpadají Vám dodatečné časové a finanční náklady, které jsou při klasickém stylu výuky generovány.

Vše z pohodlí domova

Výuku si můžete přizpůsobit Vaším potřebám.

V roce 2018 měli nejvyšší mzdu v Česku vysokoškoláci

Víc jak polovina z nich překonala německou minimální mzdu

Dle dat MPSV dosáhli v roce 2018 nejvyššíh mediánové mzdy vysokoškoláci. Mediánová mzda vysokoškoláků činila 42 530 Kč, čili zhruba dvojnásobek mediánové mzdy lidí se základním vzděláním. Mediánová mzda znamená, že polovina vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců vydělávala v roce 2018 víc než 42 530 Kč a polovina méně.

Jde bohužel o hrubou mzdu, pokud by se brala v úvahu čistá mzda, kdy se od hrubé mzdy odečtou daně a zdravotní a sociální pojištění, tak by vyplynulo, že polovina vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v roce 2018 vydělala méně než zhruba 31 tisíc čistého měsíčně.

Jen pro srovnání, hrubá minimální mzda v Německu byla v minulém roce 1498 EUR, po přepočtení průměrným kurzem ČNB pro rok 2018, který činil 25,643 EUR/CZK tak minimální hrubá mzda činila 38 413 Kč.

Můžeme tedy říct, že víc jak polovina českých vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v roce 2018 překonala německou minimální mzdu.

Zdroj dat:

https://www.mpsv.cz/ISPVcharavypis.php
https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_rok.jsp?rok=2018
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=earn_mw_cur&lang=en

České vysoké školy zatím neumožňují výuku bez fyzické přítomnosti. Dočkáme se někdy?

Výuka na dálku bez fyzické přítomnosti je v ČR zatím sci-fi. Přitom technologie pro tento styl výuky jsou k dispozici. V době, kdy je možné díky internetu z pohodlí domova složit zkoušku a získat odobrný certifikát, nebo si nastudovat vpodstatě cokoliv by bylo fajn, kdyby na tuto situaci zareagovaly i vysoké školy. Vzdělání by se tak stalo dostupnější širšímu okruhu lidí a halvně vyšlo vstříc pracujícím studentům. Víc pracujících studentů by znamenalo jejich lepší uplatnitelnost poté, co vystudují.

Hlavní brzdou v tomto směru můžou být kantoři, kteří mají strach z toho, že když nikdo nepřijde fyzicky na přednášku, tak nebudou potřeba. To jsou ale zbytečné obavy. Právě naopak, vysokoškolský učitel by měl víc času na konzultace, což by vedlo k vyšší kvalitě vzdělání a možnosti věnovat se studentům, kteří se chtějí daném předmětu věnovat do větší hloubky.

Určitě se najdou obory, které se bez fyzické účasti zatím neobejdou, jako třeba když někdo studuje chirurgii. Na druhé straně existuje celá řada oborů, kde je fyzická účast přežitkem. Mezi tyto by se zcela jistě daly zařadit obory ekonomické nebo obory zaměřené na programování.

K tomuto posunu ve vzdělávání zcela jistě nankonec dojde, je však otázka, kdy se tato důležitá změna projeví v ČR. Doufejme že dřív, než se Elon Musk dostane na Mars 😊.

Online kurzy dorazily do Česka

Populární trend ve vzdělávání jménem online kurzy dorazil i do Česka. Jde o příležitost hlavně pro pracující, kteří se chtějí dále vzdělávat a nemají možnost fyzické návštěvy kurzů. Online kurzy jsou většinou příznivé také cenově.

Poskytovatelé online kurzů razí různé strategie. Někteří se zaměřují na širokou škálu oblastí od drátování, přes lepší využívání pravé mozkové hemisféry až po výuku Excelu. K dispozici jsou tak nejen kurzy zvyšující odbornou kvalifikaci, ale také kurzy zaměřené na rozvoj tvořivosti a volnočasové aktivity.

Nikdy se nepřestávej učit
Nikdy se nepřestávej učit

Další se zaměřují na výuku v oblasti IT. V rámci kurzů tak nabízí výuku objektivně orientovaného programování, webových technologií jako HTML, CSS, JAVASCRIPT, PHP nebo jazyků Java a C#. Nechybí ani výuka databází nebo výuka v oblastech jako je design, marketing nebo Excel.

Jak jsou na tom Češi v oblasti vzdělání ve srovnání s ostatními státy?

Dle Programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) relativně dobře

Dle Programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) je na tom ČR dobře. PISA je tříletý průzkum hodnotící znalosti a dovedenosti 15 letých studentů, který spadá pod OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Hodnocení se zaměřuje na základní školní předměty v oblasti čtení, matematiky a vědy. Nejsou hodnoceny jen znalosti samotné, ale take schopnost tyto znalosti aplikovat. Tento přístup odráží skutečnost, že moderní ekonomiky odměňují jednotlivce ne za to, co vědí, ale za to, že dokáží znlaosti využít.

V roce 2015 dosáhla ČR v oblasti matematiky skóre 492. V oblasti čtení 487 a v oblasti vědy 493. Předběhli jsme tak např. Lucembursko, Maďarsko, Izrael nebo Slovensko.

Pro srovnání nejlepších výsledků ve všech oblastech dosáhl Singapur. Matematika (564), čtení (535), věda(556). Naopak nejhorších výsledků dosáhla Dominikánská republika, matematika(328), čtení(358), věda (332).

Níže uvádíme odkaz, pomocí kterého si můžete dokument ve formátu pdf stáhnout a pročíst. Skóre je uvedeno na straně 5.PDF dokument z webu OECD v angličtině můžete stáhnout zde:
http://www.oecd.org/pisa/pisa-2015-results-in-focus.pdf

Informace o PISA: http://www.oecd.org/pisa/

Přijde Vám toto hodnocení dostatečné? Nebo snad máte nápad, jak dosáhnout lepšího výsledku? Svůj komentář můžete uvést níže.