V současné době
jsme svědky pokračující liberalizace vzdělání, kdy osoba,
která se chce vzdělávat může, ale zároveň nemusí využít
akreditovanou instituci určenou ke vzdělávání.
To, jakým způsobem
funguje školství je dáno řadou parametrů, které jsou
stanovovány státem. Pokud chce někdo nějakou změnu v této
oblasti, nestačí jednat s konkrétní institucí, ale musí změnit
nastavení celého tohoto molochu, a to je často velmi
problematické.
Liberalizace
vzdělání vede k dostupnosti vzdělání pro chudé a časově
vytížené
Liberalizace
vzdělání umožňuje doplnění nebo v některých případech
nahrazení tohoto neefektivního systému. Student má k dispozici
řadu materiálů ať už dostupných zdarma nebo prostřednictvím
online kurzů, které studenta provedou danou tématikou. Fakt, že
si student přizpůsobí studium svým potřebám umožňuje studium
komukoliv, bez potřeby dotací a grantů. Dále je studium umožněno
lidem, kteří již pracují nebo podnikají a vzhledem k časové
vytíženosti je pro ně problém přizpůsobit se podmínkám
standardního systému, kdy je třeba fyzicky navštěvovat určité
místo v určitou předem danou hodinu, většinu v době, kdy zrovna
tito lidé pracují.
Vyšší kvalita
a efektivita vzdělání
Hlavní věc, která vede ke zvýšení kvality je konkurence. Liberalizace vzdělání je tedy hlavně o větší konkurenci, která nakonec tlačí střední školy a univerzity, aby držely krok s ostatními poskytovateli vzdělání. Fakt, že se jak lektor, tak student může zaměřit na jednu specifickou věc kterou potřebuje, a nemusí kvůli tomu navštěvovat roční nebo čtyř roční kurz hraje také důležitou roli. Zvyšuje to efektivitu vzdělání, kdy na jedné straně je nižší čas potřebný ke studiu, a na straně druhé poskytnutí specifické znalosti, kterou student potřebuje v praxi. Nezanedbatelná je také motivace studenta, který studuje danou tématiku ne proto, aby dostal jedničku, ale proto, že mu znalost daného tématu k něčemu bude.
Od knih,
audiomateriálů, videí, webů a online kurzů až po vzdělávací
aplikace
V současné době
existuje řada různých zdrojů, které může student využít ke
studiu.
Zajímavé je postavení klasických knih, kdy na jedné straně si prodavači tištěných knih stěžují na klesající poptávku a na straně druhé narůstá poptávka po knihách elektronických. Fakt, že část lidí bude vždy preferovat vizuální kanál přijímání informací, svědčí ve prospěch knih i do budoucna.
Audionahrávky tvoří další možný zdroj informací. V současné době je relativně dobrá dostupnost informací v této formě, když pomineme cenzurovaná témata. Audionahrávky bývají často dostupné zdarma na webech jako youtube, kde jsou zároveň dostupná tématické videa.
Existuje široká
nabídka specializovaných online kurzů, kdy lektor studenta
provede danou tématikou formou videí, audionahrávek nebo materiálů
v textové podobě.
Studium
dané látky např. v 3D umožňují vzdělávací
aplikace. Existuje řada
specializovaných aplikací zaměřených např. na studium lidského
těla. Tyto aplikace nabízí
to, co klasická kniha nebo video nenabízí.
Univerzita jako
místo, kde se setkávají lidé, aby diskutovali různá témata
I když se to může zdát v rozporu s výše uvedeným, tato změna by mohla mít pozitivní dopad na samotné univerzity. Vysoká škola by měla být o samostudiu. Liberalizace vzdělání a dostupnost dalších materiálů by tak měla vést ke kvalitnějším absolventům vysokých škol. Role univerzity by se tak mohla více přesunout z místa, kde se pořádají přednášky a lidé navštěvují cvičení na místo diskuse.
Víc času na
vědu a vlastní rozvoj
Člověk, který učí
na vysoké škole by neměl být placený za to, že studentům
povídá o látce, která je dostupná ve skriptech. A vzhledem k
faktu, že si toto povolání vybírají většinu zvídaví jedinci,
je třeba uvést, že neustálé opakování stejné látky učitele
stejně moc nebaví. Trend větší liberalizace vzdělávání spolu
s trendem přesunutí výuky na vysokých školách online tak umožní
vyučujícím strávit více času vědou a vlastním rozvojem.
Protože co by to bylo za vysokoškolského vyučujícího, kdyby na
sobě nepracoval.