Badyán – koření s obrovským léčivým potenciálem

Badyán (též čínský anýz, hvězdicový anýz) je koření, které vůní velmi připomíná anýz. Jsou to sušená souplodí s lesklými semeny pocházející ze stálezeleného stromu s názvem badyáník pravý (Illicium verum). [1]

Badyán je jednou z hlavních čínských léčivých bylin a je všeobecně známý svými antivirovými účinky. Je zdrojem kyseliny shikimové, která se používá při výrobě oseltamiviru (Tamiflu®), antivirového léku proti chřipce A a chřipce B. K extrakci kyseliny shikimové se používá 90% celosvětové produkce badyánu. V současné době výroba hlavní účinné látky přípravku Tamiflu již probíhá syntetickou cestou. Badyán navíc obsahuje několik dalších molekul s četnými biologickými výhodami. [2],[3],[4]

Badyán má dále potenciál antioxidační, antimikrobiální, antifungální, anthelmintické, insekticidní, sekretolytické, antinociceptivní, protizánětlivé, gastroprotektivní, vlastnosti sedativ, expektorační a spasmolytické a estrogenní účinky.[3]

Léčivé byliny jsou jedním z nezbytných zdrojů léčiv po celém světě. [3]

V orientální kuchyni se badyán využívá několik tisíc let jako aromatizující prostředek. Do Evropy se dostal v 17. století, kdy byl použit do pekařských výrobků a při výrobě ovocných džemů. [4]

Spíše než v kuchyni se badyán používal v čínské medicíně při řadě obtíží, např. při špatném trávení, bolesti žaludku, bolesti břicha u dětí. Podle novějších studií vykazuje badyán aktivitu vůči některým typům rakoviny, např. plic. [4]

Tinkturu z badyánu si můžete koupit nebo vyrobit. Tinktura je lihový výtažek z bylin.
Zdroje:

[1]https://cs.wikipedia.org/wiki/Bady%C3%A1n
[2]https://www.researchgate.net/publication/338917710_Star_anise_Illicium_verum_Chemical_compounds_antiviral_properties_and_clinical_relevance
[3]https://en.wikipedia.org/wiki/Illicium_verum
[4]https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/05/06.pdf

Před koronavirem by mohl dle francouzských výzkumníků chránit nikotin

Před více jak měsícem na to upozornil Milan Calábek, jehož video bylo smazáno z youtube

Dne 15.3. uvedl Milan Calábek ve videu Jaroslav Dušek & Milan Calábek o koronaviru, které bylo z oficiálního kanálu Divadlo Kampa smazáno mimo jiné uvedl, že nikotin je výborný na plíce . Video bylo některými uživateli opětovně nahráno [1] čas videa 1:16:21

Na video reagovala některá česká média, která se na účet Milana Calabáka vyjádřila negativně. Server manipulatori.cz dne 1.4. napsal, že “YouTube odstranil video pořadu Duše K, kde vystoupil Milan Calábek. Oprávněně“ kvůli některým výrokům Milana Calábka. [2]

Dne 22.4. zveřejnil The Guardin, že látka v tabáku může snížit riziko vzniku koronaviru. Z přijatých do nemocnice, kteří měli mediánový věk 65 let, bylo jen 4,4 % běžných kuřáků. Mezi pacienty, kteří byli propuštěni domů, a kteří měli mediánový věk 44 bylo jen 5,3 % kuřáků. Francoužští výzkumníci proto plánují na pacientech otestovat nikotinové náplasti. Od kouření však odrazují, protože u nemocných kuřáků je horší průběh. [3]

Dle zprávy BBC ze dne 24.4.2020 Francie zakázala prodej nikotinových produktů, poté co vědci uvedli, že nikotin může hrát roli v ochraně proti koronaviru. [4]

Nikotinové náplasti a žvýkačky jsou k dnešnímu dni v ČR volně prodejné.

Zajímavosti o nikotinu

Z jedné cigarety se do těla dostane asi 1 mg nikotinu. [5]

Nikotin se v malém množství vyskytuje i v některé zelenině, ale ve velmi nízkém množství.Rajčata obasahují 7.1 -7.3 ng/g čili 0.0000071 až 0.0000073 gramů nikotinu na kilo rajčat. Brambory obsahují 15 ng/g čili 0.000015 gramů nikotinu na kilo brambor. Lilek obsahuje 100 ng/g čili 0.0001 gramů nikotinu na kilo lilku. Čaje obsahují nedetekovatelné množství až 285 ng/g čili 0.000285 gramů nikotinu na kilo čaje. Paprika obsahuje 7.7 – 9.2 ng/g čili 0.0000077 až 0.0000092 gramů nikotinu na kilo papriky. Květák obsahuje 16.8 ng/g čili 0.0000168 gramů na kilo květáku. [6]

Zdroje:

[1] https://www.youtube.com/watch?v=GKA-hiJpRQ0

[2] https://manipulatori.cz/youtube-odstranil-video-poradu-duse-k-kde-vystoupil-milan-calabek-opravnene/

[3] https://www.theguardian.com/world/2020/apr/22/french-study-suggests-smokers-at-lower-risk-of-getting-coronavirus

[4] https://www.bbc.com/news/world-europe-52415793

[5] https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikotin

[6] https://testcountry.com/blogs/nicotine/6-common-food-with-nicotine-content

Jak správně třídit odpad

Třídění odpadu je důležitá věc. Na obalech bývá často uvedena ikona panáčka vhazujícího odpad do koše, to znamená, že odpad má být roztříděn do příslušného kontejneru na základě příslušného označení nebo pokud jde o odpad, který se netřídí, tak do koše. Níže je uvedeno jak třídit odpad na základě některých vybraných zkratek:

C/PAP – Pokud jde o nápojový kartón od mléka nebo džusu, je možné použít zvláštní oranžové kontejnery. V některých vesnicích a městech jsou občané upozorněni, že nápojové kartony můžou přidávat přímo do pytlů na plast. U označení C/PAP je uvedeno číslo 81 nebo 84. Z nápojových kartonů se získá 70-90 % celulózových vláken, které se použijí k výrobě papíru.

C/PAP (vše kromě nápojových kartonů) – jde o obaly složené z více různých materiálů, které od sebe nelze ručně oddělit. Patří proto normálně do koše, resp. do popelnice nebo kontejneru na směsný odpad.

Do kontejnerů na papír patří:

PAP – jde o různé krabice a papírové výrobky. U označení je číslo 20, 21 nebo 22. Obaly jsou vyrobeny z vlnité lepenky, hladké lepenky nebo papíru.

Do kontejnerů na směsný plast patří:PET (1) – lahve od nealkoholických nápojů (někde existují zvláštní kontejnery na PET lahve)
HDPE (2) – vysokohustotní polyetylen – obaly od šamponů a čistících prostředků.
LDPE (4) – nízkohustotní polyetylen – plastové sáčky, fólie, tašky
PP (5) – polypropylene – obaly od sladkostí a slaných pochutin
PS (6) – polystyren – pěnový polystyren, některé kelímky od jogurtů nebo z nápojových automatů (na kontejneru může být uvedeno, že neberou pěnový polystyren)

Do sběrného dvora patří:FE (40) – ocel – konzervy. Tyto lze také házet do kontejneru na kovy.
ALU (41) – hliník – alobal, většina víček od jogurtů, nápojové plechovky.

Do kontejneru na sklo patří:GL (70, 71, 72) – sklo – Lahve na nealko, pivo, zavařeniny atd.


Zdroje:1. https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1pojov%C3%BD_karton

2.https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/recyklace_u_vas_doma.pdf

Programovací jazyky se mění, SQL zůstává. Databáze je srdcem téměř každého informačního systému.

SQL neboli Structured Query Language je dotazovací jazyk určený pro práci s daty v relačních databázích vyvinutý v 70. letech. SQL neztratilo na kráse a je nadále využíváno při práci s databázemi. SQL využívají jak vývojáři, kteří databáze designují, tak ekonomičtí pracovníci, kteří s daty v databázích dále pracují.

Vytvořit si vlastní databázi na osobním počítači pro účely vývoje a studia není rovněž žádný problém. Pokud se chcete o SQL dozvědět víc, můžete využít tento kurz, který provede problematikou úplné nováčky. Kurz SQL

Ať už pracujete ve větší firmě nebo jste živnostníkem, je pravděpodobné, že se s tímto jazykem setkáte, protože databáze je srdcem téměř každého informačního systému.

Jak současná negativní situace prospěla školství

O negativních dopadech současné situace je celá řada článků. Co se týče školství, tak dopady jsou pozitivní. Školy si vyzkoušely, že vzdělávat se lze i na dálku. U základních škol je to asi diskutabilní, ovšem u středních a vysokých škol by měla být online forma vzdělání standardně dostupná.

Ať už jsou náklady na ubytování a dojíždění středoškoláků či vysokoškoláků placeny rodiči nebo studenty samostnými, často můžou hrát tyto částky velký podíl v jejich rozpočtech. Vzdělávání na dálku by tento problém zcela odbouralo. A jak současná situace ukazuje, určitě to možné je.

Samozřejmě existují obory, kde to bez fyzické přítomnosti nejde. Na druhé straně je ale celá řada oborů, kde fyzická účast není potřeba.

Hlavní problém, který toto brzdí je dle mého názoru odměňování učitelů. Např. na vysoké škole v odměňování učitelů hraje roli podíl “odučených hodin”, čili učitelé nejsou motivování k vytváření online materiálů, namísto toho nutí studenty, aby navštěvovaly přednášky, na kterých se často opakuje každý semester de facto to samé. Někteří učitelé jdou do extrému, a raději studentům ani neposkytnou scripta, aby na přednášku došli 😊

Tento styl výuky vyžadující fyzický kontakt je tedy zcela určitě neekonomický, ale zároveň neefektivní. Tato online forma vzdělání by byla efektivní nejen pro studenty, ale také pro učitele, kteří by vynaložili práci na tvorbu online materiálů, a měli o to víc času vzdělávat se v daném oboru nebo se věnovat výzkumné činnosti.

Zcela jistě by online vzdělávání ušetřilo náklady na školství, případně umožnilo, aby peníze vydané na školství byly vynaloženy efektivněji, např. na platy učitelů místo na pořizování a provozování budov škol.

Možnosti vzdělávání na českém trhu

Kurzy vyžadující fyzickou přítomnost

Tradiční metodou výuky jsou kurzy vyžadující fyzickou přítomnost. Jde o základní styl výuky běžně využívaný v našem vzdělávacím systému. Když tedy pomineme přechod na online režim, který byl vlivem současné situace vynucen. Výhodou takto pořádaných kurzů může být, že člověk změní prostředí. Co se týče nákladů, tak tento typ vzdělání je nejdražší, protože lektor musí věnovat svůj čas pokaždé, když je kurz organizovaný. Také je potřeba zajistit a zaplatit prostory. Cena těchto kurzů se proto pohybuje v tisících až desítkách tisíc.

Kurzy dostupné online

Jde např. o video kurzy, které lektor jednorázově vytvoří, a poté je poskytne studentům za poplatek. Jelikož lektor věnuje čas pouze při vytvoření kurzu, jsou tyto kurzy cenově několikanásobně levnější, než např. kurzy vyžadující fyzickou přítomnost.

Výhodou je jednak nízká cena, jednak možnost, že student může studovat vklidu doma, podle vlastního tempa. Video je možné kdykoliv zastavit, přehrát znovu atd. Tato výhoda je důležitá zejména při výuce programování, kdy si student při sledování kurzu zkouší programovat podle svého tempa. Z ekonomického hlediska dále není potřeba nikam dojíždět, což představuje další úsporu peněz a času.

Jelikož jde z mého hlediska o nejefektivnější formu výuky, moc nevýhod mě u tohoto typu vzdělávání nenapadá. Snad jen, že oproti fyzickým kurzům člověk nezmění prostředí. Na druhé straně online kurzy jsou dostupné odkudkoliv kde je internet, takže je možné studovat třeba v oblíbené kavárně. Zde můžete navštívit Web s kurzy dostupnými online

Webináře

Tomuto typu vzdělání moc nefandím. Proč video nevytvořit a neposkytnout za úplatu každému, kdo má zájem. Jde vlastně o video kurz, u kterého se odstraní možnost si zpětně dané téma přehrát. Lektor je potřeba pokaždé, když webinář probíhá, cenově tedy půjde o dražší typ vzdělávání než video kurzy, protože náklady jsou vyšší.

Materiály dostupné zdarma

Jsem přesvědčený, že cokoliv dnes člověk chce na internetu najít zdarma, to najde. Problém je ale čas, který to zabere. Např. u online kurzu je dané téma, které je pro vás nové nějak uspořádané a prezentované. Máte průvodce, který Vás s daným tématem seznamuje. Při výuce software pomocí online kurzů nebo kurzů s fyzickou přítomností může lektor poskytnout konkrétní příklady, na kterých se student naučí s daným tématem pracovat.